Nové recenze a články o kapele.

Nová recenze CD 3bees sessions od Honzy Průši na musicserveru zde. A článek Jardy Špuláka v Právu vyšel i na novinky.cz. K přečtení tady. A motorkáři si přijdou na svý v podzimním dvojčísle české mutace libovýho americkýho časáku EASY RIDERS. Strana 51.

Motocyklový deník. Kapitola 14. Zlatá přilba Pardubice 2008. Jubilejní 60!

Jako kluk jsem miloval televizní přenosy ze závodů na ploché dráze. I té ledové. A Zlatá přilba je něco jako plochodrážní finále Ligy mistrů nebo Velká pardubická - to je fuk - jak chcete - a já ji léta neviděl až mě z toho skoro bolelo u motorkářskýho srdce... :-) A když mi tohle všechno došlo, byla volba řešení jasná - musím zajet na Zlatou přilbu do Pardubic zavzpomínat na svůj klukovskej sen! Jenže minulý tři roky mi to prostě pokaždý nějak nevyšlo. Jednou jsem na to úplně zapomněl, podruhý jsem nestíhal a vloni jsem se na ni pořád chstal a chystal a najednou jsem zjistil, že už je po ní a že to bylo minulý víkend (swině Alzheimer!):-) Ale všechno zlý je k něčemu dobrý – alespoň jsem se letos mohl zúčastnit výročního 60. ročníku! A všechno klaplo – hlavně počasí se vydařilo a já zkouknul na tribuně K na legendárním (a téměř do posledního místa narvaném) svítkovském plochodrážním stadionu závod svých klukovských plochodrážních snů (pamatujete si generaci sedmdesátých let - generaci Štanclů, Špinků, Vernerů?) :-) Při prvních vyřazovacích jízdách ale málo pokropili plochu a tak nám vítr odfouknul do očí zvířený prach ze závodní dráhy. Když jsem pořádal klobásu, ještě mi skřípal mezi zuby :-) To se vám u televize nestane.... Taky jsem slíbil vzít s sebou i svoji starší dcerku Lauru a ta byla tak nadšená, že jsem ji pak málem nemohl dostat domů (Pomohla až slíbená úplata zmrzlinou v Chlumci. Dala si pistáciovou - tu má prý nejradši. Já taky). Z důvodu vysoké návštěvnosti a přeplněného parkoviště jsem s ní pak nechtěl zůstat viset hodinu v zácpě a odešli jsem po čtvrtfinálových jízdách už v 15:15 - tj. asi hodinu před koncem. Finální závod o Zlatou přilbu, Andersenovu korunovaci a jeho královskou jízdu v přilbě po oválu jsme pak již sledovali v klidu doma v televizi. Kvůli rodinnému výletu jsem ale nemohl jet do Pardubic na mašině, ale autem, a tak jsem lítostivě míjel protijedoucí motorkáře, kteří si užívali možná poslední letošní vyjížďku. No, nevadí, zase jsem měl „pasivní“ motorkářskej zážitek. A parádní! Trochu mě nakrkla objížďka za Chlumcem, ale díky ní jsem zase dojel do Srnojed u Pardubic ze směru od Přelouče a ne od Lázní Bohdaneč, protože to bych pak musel po okruhu přes půl Pardubic a – jak se znám - určitě bych cestou někde špatně odbočil nebo někde zabloudil :-) Nedělní odpoledne mě tak nadchlo, že jsem uvažoval, jestli se v pondělí ještě nevydám v Praze na Markétu. Bohužel se akce kryla nejen s fotbalovým derby Sparta – Slavia, ale především se hodně zkazilo počasí – pršelo a prudce se ochladilo. Nechtěl jsem tedy zbytečně riskovat nějakou chorobu – víte, jak to je. Každopádně podle dnešní předpovědi svítá naděje, že ještě vytáhnu motorku a ještě se na ní před příchodem zimy projedu. Uvidíme příští víkend. Pokud to vyjde, samozřejmě napíšu blog a dodám k němu fotoreportáž ze svojí Poslední majle. A pro pořádek a úplnost ještě výsledky letošní 60. Zlaté přilby : 1. Andersen (Dán.), 2. Adams (Aust.), 3. Ferjan (Maď.), 4. Karlsson (Švé.), 5. Zabik, 6. Jagus (oba Pol.), 7. Pavlic (Chor.), 8. Monberg (Dán.), 9. Miedzinski (Pol.), 10. L. Dryml (ČR), 11. Bjerre (Dán.), 12. Vaculík (Slo.). Tady jsou moje fotky. Další informace na webu Zlaté přilby a článek o 60 Zlaté Přilbě na serveru motorkari.cz tady.

Motocyklový deník. Kapitola 13 . Motosprint Velký Třebešov – Třebešovská třístovka aneb Memoriál Mildy Kašpara.

Sedím takhle v sobotu po obědě doma, trávím oběd a nemám žádnej plán. Venku bylo opravdu nádherně – úplný léto – rosničky se zase jednou trefily s předpovědí. Následující den - dle nedělního zpravodajství - to byl osmý nejteplejší den v tomto roce a dokonce teplotní rekord byl v naměřen za humny v Hradci Královém - 33,2 C!  Samozřejmě bylo takový odpoledne úžasnou příležitostí k vyjížďce, vždyť – kolik takových dní ještě letos bude?  Protože jsem ale neměl žádnou představu, kam bych mohl vyrazit, sednul jsem k notebooku a zabrousil na server motorkari.cz do kalendáře akcí. Nechtělo se mi trávit moc dlouho v sedle, zadal jsem akce ve středočeském, pardubickém a  královéhradeckém kraji. Vypadlo pár tipů, ale na tento víkend jen málo. Ale naštěstí tu bylo i něco pro mě – Motosprint ve Velkém Třebešově. Podle programu na pdfku plakátu ale měly být rozjížďky a tréninky dopoledne a od 12 se už měly jet ostrý závody. Pro jistotu jsem zavolal na kontaktní adresu a nějakej chlapík mi řekl, že se ještě nezačalo, že to stihnu a ať skočím na mašinu a vyrazím. Tak jsem udělal, jak říkal a vyrazil směrem Hradec Králové – známá trasa – i s objížďkou přes Nechanice a Horní Přím (tam je teda jízda po záplatovaný silnici fakt nah....). Hned na začátku cesty jsem měl „Situaci“…:-)  Protože bylo vedro, nevzal jsem si belinu – už mi asi i trochu  otrnulo - a jel ve své oblíbené imageové kokosce a leteckých brýlích. Nejdřív jsem – hned za Kněžicema- dostal přímo doprostřed čela nějakým hmyzím projektilem – vosou (představte si tu přesnost - skulina mezi kšiltem kokosky a brýlemi je  max. 1 cm - jo, přesně tam!). Klasika, ale to nebylo všechno! O pár kiláků dál – na odbočce na konci Hlušic (objížďka na Nový Bydžov) - mi vlítla další vosa tentokrát pod sklo leteckých brýlí (nosím sluneční a na ně si dám letecký – jsou dost velký, ale mezi lícní kostí pod okem vznikne tak trochu škvíra). Při představě, že bych dostal pigáro pod oko nebo snad dokonce do oka, jsem zabrzdil jako o život, serval ze sebe kokosku a pak rychle i brýle – to vše stále s jedním zavřeným okem. Jestli mě při tom někdo viděl, určitě se dobře bavil J Mr. Bean hadr :-) V Hradci jsem pak byl za chvilku. Z velkýho kruháku jsem pak vyrazil na E67 směrem Náchod. Protože každý poprvý je jednou poprvý, musím se přiznat, že jsem po E67 jetě v životě na mašině nejel – nějak nebylo proč. A tak jsem si užil. Kdo E67 zná, asi mi dá za pravdu, že nebýt na ní poměrně hustý provoz směr Polsko, bylo by to super poježděníčko. Ale protože v sobotu provoz zas tak hustej není, byla to fakt bezva vyjížďka. Opravdu jsem si užíval – viz fotky. Počasí nádhera!Asi 6km za Jaroměří jsem zastavil na jednom stinným místě, abych si odpočinul, vypil nealko pivko, co s sebou vozím v brašně, a zkontroloval podle mapy, jestli jedu opravdu dobře. Myslel jsem si totiž, že jsem v Jaroměři špatně odbočil a budu se muset vrátit. Zmátla mě totiž směrovka Tuning Sraz. Tady bych pořadatele trochu pokáral, protože mi opravdu nedošlo, že se pod ní skrývá hledaný motosprint. Protože se mi ale vracet nechtělo, řekl jsem si, že dojedu aspoň na ten tuning. Proto mě o pár kilometrů dál potěšila tabule Velký Třebešov a již správná směrovka Motosprint – byl jsem dobře. Na místě závodů jsem pobyl asi hodinu – viz fotky. Největším zážitkem byla zrestaurovaná Jawka se sajdou, kterou jsem potkal na parkovišti hned po příjezdu (viz fotky). Dokonce jsem se později seznámil s majitelem a pochválil mu ji. Na závodech jsem vypil kafe, vykouřil cigáro, skouknul pár závodníků, nafotil matroš pro galerii a pak jsem zase vyrazil domů. Zpáteční trasu jsem zvolil po staré hradecké. Byl minimální provoz a tak jsem to kulil, kam až mě Marauder pustil (jestli tohle bude číst moje žena, tak mi dá! :-) Zle mě vytrestal první protijedoucí tirák a nafackoval mi vzduchovým polštářem, kterej tlačil před sebou a kterýžto mě z mašiny div nesundal. Když už jsem si myslel, že mě nemůže nic překvapit, předvedl mi kolega – asi třetí tirák po tom prvním - pro změnu vzdušný vír cca 10 metrů za návěsem. Nechápu, jak to vlastně maj s aerodynamikou. Jen si pamatuju, že nejhorší vzdušný víry jsem zažil s protijedoucím návěsem s kládama – dřevem. Pak už jsem si zvyknul a šlo to. Každopádně mě sprity mě asi inspirovaly a domů jsem to valil jako šílenec na plnej knedlík. Měl bych se buď uklidnit…..nebo si koupit silnější motorku :-) Partička, která pořádá závody ve sprintu a říká si Věčná jízda http://www.vecnajizda.cz/ Fotky z jejich akcí najdete tady . http://www.vecnajizda.cz/Galerie/album/index.html

Motocyklový deník. Kapitola 12. Profi Auto Iveco Cup. Mezinárodní mistrovství ČR v Motokrosu v Holicích 31.8.2008

Neděle dopoledne. Místo činu - Holice. Slavná Poběžovická kotlina je vyhlášeným a tradičním místem domácích a mezinárodních motokrosových akcí na té nejvyšší úrovni. Protože jsem měl v sobotu špatný motorkářský den – ne, že bych si nezajezdil, ale nedojel jsem do těch Hoškovic :-), rozhodl jsem se si svoji včera nenaplněnou touhu po řevu motorů ve vysokých otáčkách a smradu ze spáleného benzínu trochu spravit. S kámošem Martinem (Honda Varadero) jsme měli domluveno, že si zajedeme na dopolední trénink a kvalifikace letošního Mezinárodní mistrovství ČR v motokrosu právě v legendárních Holicích. Dopolední cesta po staré hradecké byla v pohodě, protože nebyl nijak velkej provoz, takže jsem za chvíli byli na místě. Jediná výtka na stranu pořadatelů by byla, že parkoviště před vstupním stánkem s programem a lístky je daleko a pod kopcem – což není právě komfortní, pokud se plahočíte v motorkářský výstroji a třicetistupňovým vedru kilák do strmýho kopce. No, ale asi jinak to tam nejde. Celý areál závodiště je opravdu krásně přehledný. Z jakéhokoliv břehu kotliny máte výhled na celou dráhu a díky tomu se nenudíte, protože můžete sledovat jak závodníky, kteří jedou bezprostředně kolem vás, tak opozdilce na kterémkoliv jiném konci. Navíc všude stojíte tak těsně u dráhy, že na vás občas doletí i nefalšovaný kousek bahna nebo hlíny odhozené drapákem kola motorky. Ze začátku jsme chvilku postáli pod hlavní tribunou před cílovou rovinkou. Pak jsme zašli ke kontrolní věži, pod níž byla výstavka historických československých motokrosových speciálů a nakonec jsem skončili na protilehlém kopci. Shlídli jsem tréninky třídy MX2 (125ccm) – kategorie Junior, Veterán a Open. Prošli jsem se i depem, které se rozkládá nad kopcem naproti hlavní tribuně. Bohužel jsme neměli celý den čas a tak jsme asi ve 13 hodin - po ukončení tréninkových jízd - skočili na mašiny a jeli domů. Každopádně to bylo velmi příjemné dopoledne, pěkná vyjížďka a taky máme hafo povedených fotek.

Motocyklový deník. Kapitola 11. aneb Jak jsem (nedo)jel na poslední letošní Dragday Hoškovice 30.8. 2008

Už se mi to stalo jednou před víc než třema týdny - začátkem srpna -  když jsem kámošovi Pepovi slíbil, že se za ním stavím na čumendu v kempu v Sedmihorkách. Slíbil jsem totiž  své starší dceři (již druhé prázdniny a opět neúspěšně), že ji vezmu na pár dní pod stan a někam, kde se dají chytat ryby, na které si spolu zajdeme. Pepa doporučil kemp Sedmihorky. Když jsem za ním vyjel, dostal jsem se za Jičínem na mladoboleslavskou výpadovku, kterou hoši od silnic zrovna dávali do pořádku. Rozuměj: frézovali, kopali a asfaltovali. Nicméně to vše – včetně deseticentimetrových zlomů na hranicích vyfrézovaného profilu atd. (byť řádně označené) - vedlo i k tomu, že někde padla za oběť směrová navigace. Tak se stalo, že jsem přejel odbočku na Turnov a protože to v okolí Jičína zase tak moc neznám, přišel jsem na to až asi po 20 km jízdy po vyfrézovaném povrch, záplatách, výmolech a schodech mezi vyfrézovaným povrchem a novým asfaltovým kobercem. Že jsem u toho všeho nadával do beliny jak pohan, si každý dovede představit. Nešlo totiž jen o zajížďku – ta mnohdy nevadí, pokud jste na slušné silnici - prostě se projedete, ale tohle byl fakt vopruz! Tak pro čtyřkolku...možná... Každej přece ví, jak jednostopý vozidlo plave na vyfrézovanym povrchu. Když už mi bylo jasný – asi deset kiláků před MB – že jsem sjel z cesty, zastavil jsem u pumpy, dal si tam venku na lavičce kafe a cigáro a zavolal Pepovi, v jakýže to jsem šlamastyce a on mi poradil kde cestou zpátky správně odbočit. Do Sedmihorek jsem nakonec dojel s hodinovým zpožděním. Je to tam pěkný, škoda, že jsem se tam s Laurou nedostali na ty ryby – ale příští rok už to napravím, slibuju :-) Proč to tady píšu, když poslední Dragday byl až tento víkend v sobotu 30.8. ? PROTOŽE SE MI STALO NĚCO DOST PODOBNÝHO! Sakra!!! Nechápu, proč naši silničářský hoši něco neudělaj s tím značením – no jasně, tam to přece každej místní zná! :-) Já tentokrát jel do Mnichova Hradiště, ale nějak jsem se zamotal a jezdil asi hodinu po Českém Ráji. Je to tam móc pěkný – to je fakt. Dokonce jsem si dvakrát projel dvěma směry Sobotku (panebože, já jsem orientační troglodyt!), ale pak jsem to vzdal a na poslední oblíbený DragDay do Hoškovic jsem letos nedojel…. No přežiju to a přežijou to určitě i dragstarový závody. Fotky z mé vyjížďky po Českém Ráji jsou tady. Každopádně jsem si svoje motorkářský sklony spravil v neděli 31. srpna na návštěvě Mezinárodního Mistrovství ČR v Motokrosu v Holicích. Ale o tom zase až v další kapitole Motocyklovýho deníku.