Visitor Counter by Digits

Blog

Motocyklový deník. Kapitola 45. MS v motokrosu Holice & Královédvorský okruh 2010 aneb co jsem nestihl napsat za minulý měsíc.

Posted by dan022 at July 12, 2010 6:23pm, 1 comments
  Můj milý deníčku, předem tohoto blogu se ti moc omlouvám, že jsem tě zanedbával, ale prostě jsem neměl čas ani energii napsat těch několik zážitků z července. Prostě jsem už měl nějak dost a potřeboval jsem dobít baterky. To jsem si dopřál počátkem července (viz Kapitola 46) a tak už zase mám chuť do psaní. Motokros Holice – MS v motokrosu 12. – 13. června 2010. Víkend v půlce června – bylo parádně, léto začínalo nastupovat teplotním šílenstvím a já se rozhodl udělat výlet na MS v motokrosu v Holicích. V sobotu byly tréninky, tak jsem skočil na mašinu a vyrazil na svoji oblíbenou obhlídku terénu předem. Nutno přiznat, že i za svižný jízdy jsem se v křiváku pekelně zpotil – vnitřku přilby nemluvě. Nic moc. Po příjezdu do Holic jsem trochu bloudil. Při letošních závodech totiž příjezdovou cestu, kterou jsem znal z loňska vyhradili pro VIP a závodníky, takže jsem se musel na jejím konci otočit  a jet k závodišti přes druhý konec města. U vjezdu jsem nejdřív zaplatil 150 Kč za parkovný (lístek na oba dny) a pak u vchodu ještě 300 za vstup na oba dny (páska na ruku). Suma sumárum 450 vočí! Ne nekupte to, když je to na podporu motocyklovýho sportu u nás, no ne? Pak jsem tedy konečně vešel do areálu a udělal si nějaký fotky z tréninku, s tím, že se zítra vrátím autem a vezmu starší dceru ať taky vidí. Druhý den mi do toho samozřejmě vlezla nějaká práce a Laura stejně jet nechtěla, takže jsem ze samotných závodů neviděl nic. Byl jsem ten víkend prostě pechfógl :-) Ještěže mám alespoň ty fotky z tréninku – najdete je tady. No posuďte sami – za 450 to snad není tak hrozný :-) Ovšem vyjížďka a zážitek – k nezaplacení! :-) Bahna 2010. Tahle kapitola je sice trochu mimo motocyklový deník (byť jsem vloni fotil hlavně vojenský motocykly a dokonce jsem i pár fotek udal do ČMN), ale je součástí nezapsaných červnových akcí, tak alespoň stručně. Letošní Bahna jsem opět absolvoval i pracovně, ale zajel jsem tam rád, vojenská technika je pro mě jakožto chlapa prostě sexy! Kromě historických ukázek jsem se nejvíc namlsal při předvádění Pandurů a techniky spřátelených armád (tentokrát NATO! :-) - Rakouska, Anglie a Polska - anglickej tank se mi fakt líbil! Pěkně lítal po tankodromu dopředu i na zpátečku! Když pak začaly při další bojový ukázce střelby z tanků a samohybných houfnic, rozhoukaly se ze vzduchových rázů alarmy všech aut na VIP parkovišti za kopcem, tak si ten rokenrol určitě dokážete představit. Lépe ale krásné vojenské  stroje viděti – fotky zde.  Cena Františka Šťastného – Dvůr Králové nad Labem. Královédvorský okruh mám za rohem – skoro hned za Hořicemi - a proto mě návštěva na něm připadá téměř domovská. Letos jsme s kámošem Martinem Skippym vyrazili zkouknout závody veteránů a sidecarů. Povedlo se! Počasí bylo na 1 a stihli jsme hlavní důležité kategorie závodů včetně sidecarů i předávání cen vítězům. Ve fotogalerii doporučuj zaměřit se na poslední zmíněnou událost – byly tam pěkný hostesky :-) Fotky zde.

Motocyklový deník. Kapitola 44. Aviatická pouť Pardubice aneb 100 let aviatiky v Čechách.

Posted by dan022 at June 06, 2010 4:34pm, 0 comments
   Zas musím začít svým poměrně často užívaným „pracovní povinnosti mě tento víkend zavály…“ :-) Tentokrát pro změnu na 20. Aviatickou pouť na pardubickém letišti, kde se slavilo výročí 100 let od prvního vzletu Ing. Jana Kašpara na jeho Blériotu v Pradubicích a tudíž 100 let létání v Čechách. Celá akce se připravovala víc jak rok dopředu a naše firma měla také na letišti propagační stánek. Díky tomu jsem tam musel jet na obhlídku – ovšem vybaven VIP vstupenkou - a ani bez ní by mi to rozhodně nevadilo. Že se tenhle víkend konečně prosadilo na obloze sluníčko a udělalo se nádherně, celé akci (stejně jako festivalu Mezi ploty – ale o tom příště) dodalo úžasnou atmosféru - blankytné nebe s občasným malebným mráčkem – co víc si jako pozadí pro předvádění nejrůznějších historických strojů přát? Já se rozhodl, že tam vyrazím na motorce. V sobotu dopoledne jsem skočil na Maraudera a vyrazil směr Pardubice. Letiště je dobře značené směrovými bílými šipkami, ale asi pět kilometrů (údaj navigace) před ním byla fronta aut s návštěvníky akce. Musel jsem se proplétat mezi auty, což ne všichni plechovkáři nesli s nadhledem :-) Pořadatelů a dopravních policistů u silnice jsem se několikrát zeptal na VIP parking, ale nikdo nechtěl vidět vstupenku, ale  (podobně jako ve filmu „Jáchyme hoď ho do stroje, když se Koudelka omylem dostane ve vypůjčeném dánském autě na závody) jen mával a křičeli na mě „Tam! Jeď tam!“. Vysvětlení čekalo až na parkovišti u runwaye. Součástí Aviatické pouti byl totiž i sraz motorkářů a protože jsem byl na mašině, všichni mě posílali tam. Po zaparkování jsem se vydal na letištní plochu. Narváno! Podle mého odhadu bylo ten den (to i dle té fronty aut) tak 20 – 30 000 lidí. Na letištní ploše byly vyrovnány stroje všech historických období – od Kašparova Blériota přes dvojplošníky z I. světové války (např. Fokker Dr.I), letadla meziválečného období - mj. naše legendární sportovní BOSky, či Albatros. Dalším velikým lákadlem byla předváděčka vrtulových legend II. světové války – německých stíhaček Messerschmitt  109, Fockewulf 190, britských Hawker Hurricane a Spitfire či ruských Il-9 či Polikarpov PO-7. Velký dojem vzbudil impozantní 3vrtulový dopravní Junkers Ju-52. Jeho 3 motory temně burácely na ploše po přistání z předvádění výsadku parašutistů. Bojové ukázky – především 2. světové války byly rovněž součástí programu. Všude bylo samozřejmě spousta stánků se suvenýry a nejrůznějším artiklem, který s létaním souvisí (modely letadel, tanků), knihy, hadříky, nášivky, hračky či paragliding a samozřejmě - občerstvení. Prostě všechno, co si taková akce žádá. Počasí se skutečně vyvedlo. Nebudu tady dál unavovat popisem a svými nadšenými dojmy. Mrkněte se do galerie ze sobotní akce. Jinak více podrobností a přesné informace najdete na oficiálním webu akce. A ještě zajímavý odkaz na stránku leteckých nadšenců, kteří dávali dohromady jeden z exponátů - letoun Tatran T-101. A ještě dodatečně jsem našel článek s fotkama na serveru motorkari.cz.

Motocyklový deník. Kapitola 43. American wheels a Hořice 2010 aneb No to je dost, táto, žes nás taky vyvez!

Posted by dan022 at May 24, 2010 9:17pm, 0 comments
 Jakožto víkendový motorkář jsem bohužel odkázanej na počasí a to, jak víme, bylo v květnu zatím vesměs deštivý a mokrý, takže se žádný větší vyjížďky nedaly podnikat. Sem tam jsem se sice projel na skútru, ale Marauder byl pod plachtou v garáži. Na předposlední květnový víkend byly naplánovaný hned 3 zajímavý motorkářský akce, který jsem chtěl samozřejmě všechny vidět. Sraz majitelů amerických auťáků a motocyklů na letišti v Hradci pod názvem „American Wheels“ a 48. ročník 300 zatáček Gustava Havla v Hořicích. K tomu všemu se v sobotu večer ještě jelo MČR v plochý dráze v Praze na Markétě - ale to už se prostě všechno nedalo stihnout! A ačkoliv se už počasí umoudřilo, musela moje motorka zůstat v garáži i tenhle víkend, protože jsem na akce  jako správnej a odpovědnej fotřík vyvezl autem celou rodinku. A vůbec mi to nevadilo,  protože z toho byl hezkej rodinnej víkend a tatínek si  na něm taky užil svoje :-) Ze tří akcí tedy bohužel nevyšla ta plochá v Praze, protože jsme byli na venkově a jak Hradec, tak Hořice byly blíž, čímž byla volba destinací jasná. V sobotu jsme vyrazili po obědě do Hradce. Když jsme dojeli na místo, majitelé amerik právě odjížděli na spanilou jízdu Hradcem, takže jsme viděli defilé vozů a pak jsme si v klidu prošli areál Festival parku se všemi stánky, občerstveními, expozicemi v hangárech. Po návratu z vyjížďky jsme si auťáky nafotili. Mě osobně se nejvíc líbily spíš veterány, samozřejmě Mustangy a Corvetty. I děvčata si každá vybrala. Od mojí ženy až po nejmenší Helenku - to bych se teda nedoplatil! :-) Při odpoledním závodu ve sprintu na runwayi letiště jsme zaparkovali i v dětském koutku, který tady pořadatelé připravili a zase probíhala zábava k oboustranné spokojenosti -  fotřík koukal na auta a děti chvilku taky ale pak blbly v nafukovacích atrakcích a kupovaly si suvenýry. Nutno podotknout, že mě to finančně nakonec vyšlo jako odpoledne na matějský :-), ale děti mají mít radost a starší Laura si mimo jiné rozzářeně odnesla pravou – totiž kovovou - šerifskou šesticípou hvězdu :-) Při odchodu jsme ještě u stánku Mr. Creep s rokenrolovýma hadrama potkali naši kadeřnici Lucku z Luckyhair. Fotky z prvního srazu „American Wheels“ najdete tady. Neděle byla ve znamení Hořic. Vyrazili jsme na oběd a po chvilce hledání vhodnýho parkování  - všude samý auto a motorka – hlava na hlavě – jsme se vydali za řevem motorů směrem k závodnímu okruhu. Měl jsem trochu strach, že menší dítě nebude chtít šlapat do kopce, ale omyl! Běhaly jak králíci, že jsme jim my dva dospělci sotva stačili :-) První setkání mojí tříleté Helenky s motorkami byl údiv z hluku a úlek. Musela si chvilku zvykat a když jsme byli na třetím stanovišti, tak už se se zájmem dívala (ovšem se zacpanýma ušima). Fotky z letošních Hořic jsou zde. A ještě pro všechny nepřítomné na Markétě jsou tady fotky z GP na stránkách Dragrace.cz

Motocyklový deník. Kapitola 42. Moto Městec a trénink dragsterů v Hoškovicích.

Posted by dan022 at April 18, 2010 11:16pm, 0 comments
  Konečně se počasí umoudřilo! Předpověď byla na víkend nadějná a taky rosničkám vyšla – díky bohu! V sobotu se konala v Městci Králové již 4. akce Moto Městec – to je motomše k úvodu motorkářský sezóny. Městecký pan farář totiž taky jezdí na mašině a pod sutanou prý na této akci nosí kožený motorkářský kalhoty. My jsme ovšem vyrazili celá rodinka – včetně dětí a tak jsme museli autem. To ovšem vůbec nevadilo, protože jsme se oblékli do motohadrů a všichni ostatní bikeři mě zdravili. Petře to moc slušelo – musím ji  tady pochválit – no mrkněte na fotky a uvidíte sami. Dokonce mi zabavila moje motorkářský brejle, který jsem jí půjčil :-) Letos se akce zúčastnilo ještě víc strojů než v loňském roce. Všichni samozřejmě vyrazili, protože bylo opravdu nádherně. Jen se mi zdálo, že hojná účast udělala panu faráři dobře a že se mše trochu natáhla. Fotky z Moto Městec jsou tady. My měli trochu stres, protože jsme hned po jejím skončení ještě do 12 stihnout zajet pro mého skútra, který prošel servisní údržbou (výměna  rozvodového řemene variátoru). Skútr jsem dovezl s "asistenčním" rodinným vozem za zády, který řídila moje drahá polovička a skočil  rovnou na Marudera abych se zajel podívat do Hoškovic na trénink dragsterů Kneblovic stáje. Tam jsem musel být nejpozději do 15 hodin. No musím říct tři věci: za prvé nebylo počasí úplně ideální, protože přestože svítilo sluníčko, bylo poměrně chladno a na motorce dost profukovalo. Já byl sice dobře oblečenej, ale mohl jsem si vzít pod kordurový kalhoty klidně ještě moiru. Ještěže mám plastový protektory na kolenou. Aspoň se nemusím bát revma :-) Zadruhé jsem opravdu orientační magor a nesjel jsem na Sobotku, ale jel přes Turnov, takže jsem pak musel na Mnichovo Hradiště po mladoboleslavský dálnici – a to přináší třetí věc: kupodivu byl v sobotu odpoledne na dálnici klidnej provoz (v obou směrech) a já se po ní opravdu pěkně projel. Na letiště jsem dorazil včas a čumendu tréninku jsme stihnul. Než se tady rozepisovat, mrkněte se na fotky sem. Otto Knebl mi dokonce i ukázal svýho novýho dragstera – foto najdete taky v galerii. Je to prostě paráda! Jedna zajímavost k hoškovickému letišti – o víkendu sem jezdí dost lidí se projet po runwayi na inlinech. Zajímavé. To při závodech neuvidíte (viz fotky). A na závěr jedna velká věta od Oty Knebla, když jsme se bavili o motorkách a i o mým Maruderu: "Velká motorka z nikoho ještě velkýho motorkáře neudělá". To by se mělo vytesat někam do zdi! :-) Cestou zpátky jsem to zkusil zase po dálnici na Turnov a provoz vůbec nezhoustnul (ono už se asi tolik nejezdí lyžovat, že ano?) a bylo to stejně fajn jako při cestě do Hoškovic. Tuhle sobotu jsem si fakt užil! No prostě už je to tady se vším všudy. Hurá!

Jak a proč jsme natáčeli rok novou desku.

Posted by dan022 at April 15, 2010 9:09pm, 0 comments
Jen pro informaci o tom, jak a proč vznikala nová deska „Songs from Another Pocket“ od března 2009 do března 2010. Neměl jsem v úmyslu, aby se to táhlo takhle dlouho, ale souhrn několika různých faktorů tomu napomohl. Hlavně ovšem nedostatek času. Materiál jsem měl z velké většiny složený už na přelomu roku 2008/2009 a studio jsme si zabookovali na březen. Naše "turistický" fotky ze studia jsou tady a ofiko od Karla Šustera tady. Natočení základů trvalo jen 4 dny, potom ještě dva nebo tři dny jsem vrstvil playbacky kytar a zpěvy. Největší strach jsem měl ze dvou skladeb:  „Offerings to the God of Speed“ a „The Reason“. Obě totiž zase zmizely na zničeným harddisku a já už neměl jednotlivý stopy, jen finální demáče v MP3. Na „Offerings“ jsem kladl veliký důraz, protože to měla být (a je!) "vlajková" píseň alba. Naštěstí se opravdu povedla. Dokonce jsem měl i původně úmysl podle ní celý album pojmenovat. Proto se taky na singlu nejdřív záměrně schovala pod „No b-side“, aby se album nejmenovalo stejně jako singl. A taky se na ni chystáme v dohledný době natočit druhej klip. Po natočení základů se s přestávkami míchalo až vznikl sound na singl "No b-side". Další dokončování a míchání pak pokračovalo v průběhu roku až do začátku září, kdy se vymíchalo EP "The Ghoist Train" a video edit skladby k prvnímu klipu.
Nahrávání a celá práce kapely v roce 2009 byla nepochopitelně  hektická. Přestože jsme měli de facto jen pár vystoupení a natáčení alba a klipu The Ghost Train, jakoby na nic nebyl čas. Všechno bylo v děsným presu. Nějak jsme nic nestíhali. Nahrávání pak ale přineslo příjemný posílení zvuku alba v podobě hostujícího klavíristy Andyho Čermáka ze Sunflower Caravan (na první desce točil piána Miki). Tuhle „éELPéovskou“ partu mám rád a líbí se mi. Andy je šikula a piáno nám natočil skvostně (fotky z natáčení s  Andym zde). Před vydáním EPíčka „The Ghost Train“ jsme se pak sešli ve studiu s Honzou Ponocným (Circus Ponorka - fotky zde) a vystřihli do již natočených základů playbackové kytary. Honza slide a sólo v pravým kanále, já akustika a sólo vlevo. S Honzou jsme pak vystoupili i na „Blues Alive“ v listopadu v Šumperku. Nakonec jsem pozval i violoncellistku Alžbětu Bártovou, bohužel jsem si zapomněl vzít ten den foťák, takže fotodokumentace jak natáčela morphinovský cover „Have a lucky Day“ mi tady chybí. Cello přidalo do toho coveru intelektuální ušlechtilost. CD/EP „The Ghost Train“ vznikl z nutnosti -  vlastně jako „záplata“ - kvůli domluvenýmu termínu křtu CD v klubu Vagon v červnu. Ovšem díky tomuto zpoždění vděčíme za jeho existenci – včetně „boys don´t cryové“  stínové fotky, která vznikla při natáčení klipu. Posledním zádrhelem, který dokončení desky zdržoval nejvíc, byl  text na „Fists and Muscles“. Název i téma písně bylo, ale já to pořád ne a ne dokončit.  Chyběl tomu „nápad“ – ten mi docvakl až před dvěma měsíci – byl to ten polorapovej refrén „beat you like a dog“. Ale dle mýho názoru se čekání  na tyhle  4 slova vyplatilo. Hlavně proto, že se tam tenhle otvírací song vůbec dostal. Jinak jsem měl v záloze „nouzový“ řešení – udělat z písně otevírací instrumentálku cca na 1 a půl minuty. Ale povedlo se a je tam celá! To je výhoda, když si sami určujete co a jak a kdy a máte ten luxus, že si můžete počkat až vám zbytek dílka vypadne z hlavy. Ve výsledku nakonec desce rozložení do tří období pomohlo. Materiál se usadil a obaly singlu a EPíčka daly základ pro finální obal digipacku. Ty fotky budíků uvnitř (tachák z kejvačky a panelky) jsou ze dvou artefaktů, který jsem si koupil na ozdobu přes motoinzerci. Hodily se nakonec  i na tohle  - prostě dobrá investice :-)

«  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34  »