Motocyklový deník. Kapitola 32. Moto Soukup aneb nová přední guma na Marauderovi.

Je to nějakou dobu, co jsem sebou před dvěma lety fláknul v levotočivý zatáčce v serpentýnách pod Mukařovem a od tý doby mám v hlavě nějakýho brouka – prostě problém naklápět levou zatáčku. Aspoň jsem si to myslel a považoval to za psychickej blok, kterej vzniknul šokem z pádu. Taky jsem měl pocit, že se to musí časem srovnat. Prostě že jsem jen normálně připo…nej a že až mi otrne, tak to bude zase v poho. Je teda fakt, že jsem do zatáček jezdil pomalu jak kokot. Dokonce mě občas nějakej plechovkář potroubil :-) Jenže - jak říká klasik Mulder: pravda byla někde jinde. Kámoš fotograf Luboš mě při návštěvě motosrazu v Chlumci vyvedl z omylu. Nejdřív to do mě v první zatáčce málem šoupnul, pak se mě sugestivně zeptal, jakže to se svojí mašinou mám a jestli by si jí moh projet. S tím jsem samozřejmě souhlasil. Luboš na ní skočil, zmizel v zatáčce a docela dlouho se nevracel, až jsem začal bejt trochu nervózní. Ne, že bych se bál odcizení – pominu-li, že jsme kámoši, jeho banďour 12kilo tam stál jako „zástava“ – ale spíš jestli ho taky náhodou jankovitej Marauder někde nevyválel. Ale za chvilku se ozval za obzorem bubl dvouapůle a cvakání řadičky a za moment se Luboš zjevil v zatáčce. Podle jeho zkušenýho vyjádření se Marauder vlní jako jawka a buď jsou hnutý vidle nebo rám. Nemusím říkat, jak ve mně hrklo. Naštěstí jsem se s tím v neděli po telefonu svěřil Sherrymu a ten naopak kontroval, že to jemu dělalo VéeFeRo a že to byla jen přední guma. Po výměně prý zase Honda seděla a vodila do zatáčky jako nová. Nezbylo než vyrazit za odborníkem. Navštívil jsem tedy nejbližší motoservis Moto Soukup v Jičíněvsi. Po krátké prohlídce se Zbyněk Soukup přiklonil k Sherryho teorii (muselo to pořádně zadunět, jak mi spadnul kámen ze srdce :-) a objednal mi novou gumu (domluvili jsme se, že ne Dunlopku – kvůli ceně) a ať se za týden stavím si ji nechat přehodit. ¨Jak jsme řekli, tak jsme udělali. Za týden jsem se dovalil a mechanik Leoš mi gumu přehodil. Leoš má naštěstí stejnou mašinu – teda jeho táta -  a tak mi jí po přezutí ještě projel. A dle jeho názoru je všechno v pohodě. Tak jsem zaplatil a poděkoval, naskočil do sedla a vyrazil do Slovče. A světe div se – motorka opravdu jela jako nová. Drží stopu a do zatáček vodí jako z partesu – i do tý problematický levý. Předtím jsem si myslel, že na záplatách se motorka houpe, protože za ho… stojej ty záplaty na silnici. Ale teď mašina drží stopu záplata-nezáplata. A přitom původní Dunlopka byla sjetá maximálně na 70 procent. Jenže Leoš mi po svlíknutí ukázal nepravidelně sjetý plošky – od drsnějšího brždění. No, jsou to zkušenosti….. Každopádně jsem rád, že to bylo jen tou gumou a budu si na to už dávat bacha. Užíval jsem si celej víkend a strávil každej den alespoň odpoledne v sedle. O tom ale v dalších kapitolách. Fotky z návštěvy v Moto Soukup zde.

Motocyklový deník. Kapitola 31. Transformátorovna v Týnci a Kladruby aneb Jak jsem nedojel do Přelouče.

Užíval jsem si tenhle parádní víkend se slunečním počasím na koupališti s dětma a chytal bronz. Jenže - co by to bylo za víkend bez vyjížďky? V neděli ráno jsem tedy proto v deset vytáhl mašinu z garáže a vyrazil na vyjížďku do Přelouče. Proč právě tam? Nevím, ale nikdy jsem tam na motorce ještě nebyl. Vždycky se jí zatím z nějakých důvodů vyhnu – většinou totiž jedu na Pardubice a když odbočím v Lázních Bohdaneč tak Přelouč minu. A to jsem chtěl dneska napravit :-) Vzal jsem to přes Chlumec a na kruháku před Lidlem jsem to stočil doleva na Týnec nad Labem. Jenže cestou jsem narazil na elektrorozvodnu před Týncem a ta mě uchvátila. Je to trafostanice z chvaletické elektrárny (její 4 komíny jsou dobře vidět na obzoru a dráty vysokého napětí se od rozvodny táhnou po sloupech až k ní). Transformátorovna je hlídaný objekt obehnaný plotem s ostnatým drátem a výstražnými cedulemi. Nenápadná polní cesta, která odbočovala ze silnice vedle do kopce směrem ke shluku stožárů a drátů. Proměnil jsme choppera na chvilku v enduro a vyjel si po prašné cestě podívat, co že to tam je. Našel jsem sice hromadu hnoje, ale za ní byla celá trafostanice. Fotky najdete v galerii. Když jsem si to všechno fotil, říkal jsem si, jestli mě zevnitř někdo pozoruje říká si, cože je to za úchylnýho bikera, ale nikdo na mě nic nezačal řvát ani na mě nepřišel. Policie taky nikde. Asi to není tajný fotit, jen možná divný. Když jsem měl nafoceno, vyrazil jsem zpátky na silnici a směrem do Týnce. Na malý křižovatce jsem to vzal na Přelouč přes Kladruby. A Kladruby vlastně můžou za to, že jsem do Přelouče nedojel, protože když jsem viděl ty nádherný koně všude kolem silnice, musel jsem zastavit a kochat se. Samozřejmě jsem i fotil – včetně značky pozor koně 3,5 km a kobylinců na silnici :-) Tenhle zážitek mě natolik naplnil a asi i emocionálně vyčerpal, že Přelouč ztratila najednou smysl a já to z Kladrub otočil zpátky na Chlumec a domů. Takže do Přelouče příště! :-)  Fotky z dnešní vyjížďky jsou tady.

Motocyklový deník. Kapitola 30. Iron Bikers – 12. Motosraz Chlumec nad Cidlinou aneb Celej víkend v sedle!

O tomto víkendu se konal (teprve) druhý ročník motosrazu Iron bikers v Chlumci nad Cidlinou. Chlumec je moje téměř hlavní motorkářský centrum, protože tam je HQ a prodejna Bikers Crown – ten je mimochodem hlavním partnerem akce. Je však potřeba vrátit se do historie, protože druhý ročník motosrazu je de facto navázáním na mnohaletou tradici chlumeckého kultovního motosrazu Nářez brouků na palouku. V jistým slova smyslu můžeme hledat paralelu mezi 2Wings a Tichou dohodou. Prostě zavedená akce pod novým jménem.  Protože jsem lokální patriot a Chlumec je za rohem od Slovče je to pro mě nejbližší lokální sraz hned po Sekeřicích a Kněžicích (můj oblíbený Prasek je až za Bydžovem – to je podstatně dál, letos jsem se ho ale z důvodů velmi špatnýho počasí nezúčastnil - bohužel). Proto byla účast na letošním srazu v Chlumci jasnou volbou. První ročník staronového motosrazu loni chlapíkům propršel, ale i tak se ho zúčastnilo 1200 lidí. Letošní počasí se ovšem kapitálně vyvedlo a návštěvnost dosáhla loňského počtu již v pátek večer. Na sraz jsem se akreditoval za ČMN. Domluvil jsem se s Petrem Pourem, že pokud by nebylo místo v novinách (je teď samozřejmě přetlak akcí), že se to dá aspoň na web. Maník, co má srazy v ČMN na starost jel navíc ke konkurenci do Nikolčic na Motonálet.  V pátek jsem zajel na informační návštěvu srazu. Seznámil jsme se s pořadatelem Čahounem a akreditoval sebe a fotografa Luboše. V sobotu jsem měl trochu těžší ráno – večer předtím slavil soused Luba třetí narozeniny synátora Kamila, tak se trochu popil. Až ve tři čtvrtě na 10 jsem se vyhrabal z pelechu a dával se do kupy kafem. Pak jsem vypigloval Maraudera a ve čtvrt na 12 jsem vyrazil do Chlumce abych stihnul "spanilou jízdu" – ta byla avizovaná od 12 hodin. A měl jsem ha hrbu i fotografování - fotograf Luboš totiž mohl až odpoledne od 4.  Vyjížďka se fakt podařila! Na Poděbrady vyrazilo 1500 strojů. Všude kolem cesty byli čumilové a zdravili nás. V Bydžově jsem si dokonce vyfotil svatbu (mrkněte do galerie). Jízdní řada byla několik kilometrů dlouhá – to uvidíte na některých fotkách v galerii. A to se jelo ve dvojřadu. Dle informace od pořadatele Čahouna měla celkem 5 kilometrů! Pokud bychom tedy všechny zúčastněný mašiny postavily do řady, dalo by to řadu dlouhou celkem deset kiláků! Trasa byla naplánovaná přes Nepolisy – Nový Bydžov – Městec Králové – Vlkov pod Oškobrhem – kruhák a Poděbrady. Tam se motorky srotily na kolonádě, což vzbudilo správnej ohlas a zájem lázeňských hostů. Protože jsem se snažil fotit spanilou jízdu neustále jsem zastavoval a propadal se tak pořád blíž konci až jsem skončil na chvostu. Zadní pozice měla jednu výhodu – okouknul jsem sexy siluety a zadečky bikerek :-) Po návratu do Chlumce pokračoval sraz volným programem – především občerstvováním a ochlazováním. Pořadatelé naštěstí postavili velký stan, kde nepražilo slunce, tak tam skoro všichni seděli a občerstvovali se Géčkem. Na pódiu hrála kapela Řemen. Mezitím dorazil fotograf Luboš, tak jsem měl o starost míň, ale stejně jsem si nafotil stanový městečko a motorky do blogu. Asi největší raritou byly tři Hondy CX 500 –a navíc ještě kapotovaná CX 500 Turbo. Ale lepší než to tady číst bude, když se mrknete do fotogalerie, kde jsou i moje popisky. Po 16 hodině pak začaly klasický disciplíny jak přetlačování, hod motorem, páka, hrály další kapely atd. Večer jsem tam nebyl – musel jsem dělat family mana. Přišel jsem tedy bohužel o inzerovanou (a dle slov pořadatele skvělou večerní hell show). S Lubošem jsme se cestou ještě stavili v zrekonstruovaném Bikers Crownu. Fotky z upravený (teď již třípatrový) prodejny najdete tady. Sraz v Chlumci se letos skutečně podařil a to nejen díky skvělýmu počasí, ale i zkušenostem pořadatelů a hojný účasti. Tak za rok zase! Informace o Iron bikers najdete na jejich stránkách. Přesný program srazu je tady a jejich fotky budou v galerii (odkaz přidám až to tam bude). Taky si prý točili videozáznam. Moje fotky ze srazu jsou tady. V neděli jsem si ještě jednou zajel do Chlumce, ale ve čtvrt na 4 už bylo všechno sbalený a uklízelo se. Zajel jsem si tedy do Kolína za Zdeňkem Hejdukem, se kterým jsme se domlouvali na kafe už asi 14 dní. Cestou tam jsem se bál, že se spálím na rukou od slunce (jel jsem v triku a vestě a otevřený helmě s brýlema), ale pak se obloha v souladu s předpovědí meteorologů zakabonila a nakonec jsem byl rád, že jsem jen tak tak ujel bouřce a spadlo na mě jen pár kapek. Každopádně jsem strávil víkend v sedle a to opravdu stálo za to!

Motocyklový deník. Kapitola 29. Novobydžovský čtverec 2009 aneb Krásné staré stroje.

Tuto sobotu se konal již 14. ročník srazu a závodu veteránů „Novobydžovský čtverec“ – memoriál Elišky Junkové. Na akci jsem se chtěl zajet podívat už několik sezón, ale pokaždé to z nějakého důvodu nevyšlo. Respektive takhle: pořadatelé mají totiž takovouhle „fintu“ – na jejich webu není oficiální datum nadcházejícího srazu, ale vždy jen fotogalerie z uplynulých ročníků. Reklamoval jsem to u nich mejlem, tak snad se polepší :-) Oni totiž mají datum konání v přihlášce, ale pokud nemáte v garáži zrovna veterána, tak vás nenapadne se do ní podívat. Místní a účastníci si to pak mezi sebou řeknou – prý dokonce vyšel inzerát v lokálních novinách - ale to se k nám paďourům do Prahy zase nedonese. Ale letos mi to konečně vyšlo a díky mému mejlu mi volal pořadatel, navíc mi kámoš Martin řekl o tom inzerátu, takže jsem se na sraz dostal. Byli jsme teda tři – já, kámoš Martin, jehož Varadero momentálně stávkuje v garáži, a jeho synátor Martin. Lákal jsem i svoji starší dceru Lauru, ale nechtělo se jí tak rychle vylézt v sobotu (a ještě k tomu už po vysvědčení) z postele. Dle informace od pořadatele měl být začátek v 9 hodin a v 10 mělo začít slavnostní otevření akce za přítomnosti syna Elišky Junkové a modelu její legendární bugatky. Byli jsme na místě za 5 minut 9  a na náměstí bylo víceméně pár strojů. Všichni se totiž začali sjíždět až na tu desátou. Ale když už přijíždeli, tak to byla parádní pastva pro oči. Hlavně mezi motocykly byly k vidění opravdové skvosty jako sajdkárové komplety Praga, Jawa, Matchless, AJS, BSA, BMW nebo nádherně zrestaurované 2 Ogary, Junák, Jawa Robot, Guzzina, hafo Stadionů, Tatranů a pařezů. Hodně zaujal vytuněnej Velorex s nějakým motorem – nejspíš z nějaké Kawy nebo Yamahy podle zvuku asi 5 nebo 6kila – na litém zadním kole se širokou gumou a dvěma výfuky vzhůru. Zaujala taky přidružená výstavka Zetorů ve druhé polovině náměstí (kde parkovali harleyáři). Všechno včetně stylových kokosek, brýlí,  kožených bund a kabátů, rajtek a vysokých holínek. Dámy ve veteránských autech zase zpravidla měly dobové šaty a klobouky. V 10 hodin dorazil tucet harleyářů z trojského chapteru pozdravit účastníky srazu. Ohlášený slavnostní začátek se posunul nejdřív na půl jedenáctou a fakticky se konal až skoro v 11 hodin. Taky startování závodu mělo průtahy. Jezdci šli nejprve do radnice na úvodní instruktážní řeč, my to využili a zaskočili jsme si s oběma Martiny na kávičku a džus. Když konečně začal závod, odjížděly nejprve auta. Bohužel bylo letos přihlášeno celkem víc jak 100 vozů a motocyklů. Protože jsem ale měl po poledni něco domluveno, museli jsme před dvanáctou novobydžovské náměstí opustit a starty motocyklů mi chybí ve fotogalerii. Ale napravím to za rok – určitě zajedu zas i s rodinkou, ale už se nebudu hnát na 9 ráno :-) A veselá historka z natáčení i trochu raritka -  těsně před naším odjezdem – asi ve tři čtvrtě na 12 dorazilo na náměstí před radnici s troubením a burácením výfuků deset až dvacet moderních strojů – stylová motorkářská svatba (viz fotky). Modernisté chvilku překáželi před startem (byl totiž přímo naproti vchodu do radnice), ale samozřejmě po chvilce túrování motorů výjezd uvolnili a zaparkovali za rohem. Fotky z akce jsou tady. Více informací o akci na webu Novobydžovského čtverce zde. Video sestřih na webu Naše televize zde.

Motocyklový deník - speciál. Kapitola 28. Akce Bahna 2009.

  Pracovní záležitosti mě tuto sobotu zavály do obce Strašice u Rokycan na XX. ročník přehlídky pozemních vojsk zvané Bahna. Ne, že by mě vojenská technika nezajímala, ale o téhle akci jsem zatím neslyšel, přestože má posledních letech několikanásobnou desetitisícovou návštěvnost, což by jím mohly všechny naše fesťáky jen závidět. Loni a letos akci navštívilo 50 tisíc diváků. Akce probíhala celý den, já dorazil s Lubošem – fotografem ve čtvrt na 11 a zkoukli jsme přehlídku historické vojenské techniky, přehlídku současné bojové techniky, ukázku bojů na hranici se Zakarpatskou Ukrajinou v roce 1939, bojovou ukázku boje o Dunkerque v roce 1944 a bojovou ukázku moderního boje – včetně nasazení vrtulníkového vsadku, leteckého útoku L 39 Alka a tankového, respektive dělostřeleckého útoku. Střelba z děl a tanků – byť slepou municí – byla impozantní kravál. Pokud jsem v rozhovoru pro časopis Easy Riders nazval řev výfuků startujících dragsterů jako největší rokenrol, tohle byl heavy metal! :-) Hodně lidí si přitom zacpávalo uši. Fotografie z vojenské části akce najdete tady. Je jich opravdu hodně - bylo na co se koukat. Pokusím se to popsat v komentech pod nimi. Do Motocyklového deníku jsem se rozhodl akci zařadit proto, že v části ukázek historické bojové techniky byly i motocykly, které používaly naše jednotky v britské armádě (BSA) a samozřejmě německé BMW. Ve statické části expozice byly navíc k vidění i ruské Uraly a německé Zundappy (ty si mě získaly svými jmény na nádržích – Matylda  a Klotylda :-) Protože byla fanoušci historických vojenských motocyklů soustředěni v ležení vedle sebe, vypadalo to tam skoro jak na nějakém retro motorkářském srazu. Fotky historických vojenských motocyklů jsou tady. Akci Bahna pořádá Nadace pozemního vojska, která navíc ve Strašicích provozuje muzeum historické vojenské techniky - Muzeum na demarkační linii – web zde. Oficiální web akce Bahna je zde. A ještě jedna „veselá historka“ z natáčení: když jsme hned ráno s Lubošem zastavili u mekáče za Prahou na snídani, potkal jsem na parkovišti Hynka z Black Dogs. Nejdřív jsme na sebe koukali a hned jsme se nepoznali. Já si myslel, že jede taky na Bahna, ale on jel na mašině (má V-Storma) na sraz motokoz (Guzzin). Pozval mě na 11. června na jejich akcičku v jižních Čechách – no uvidíme, zatím mám  v úmyslu tam vyrazit.